Irský cob

22. března 2014 v 18:52 | Dobi 馬 |  PLEMENA KONÍ

Irský cob (také nazývaný Irský Tinker) je velmi atraktivní kůň, výrazný především svým strakatým zbarvením, hustou hřívou, ohonem a rousy.


O vznik tohoto atraktivně skrvnitého typu koně se zasloužili irští cikáni již ve středověku. Tinker v překladu znamená dráteník, což bylo právě povolání cikánů a chudých kočovníků. Irský cob vznikal křížením clydesdalů, fellského a daleského ponyho, někdy i welsh-cobů, výjimečně shirů. Koně s nestálou barvou ve formě velkých barevných ploch střídající bílou barvu s hnědou, černou či, vzácněji, i rezavou, byli bez výjimky mezi tehdejšími, často vznešenými, chovateli zcela opomíjeni a nežádáni. Proto se jich ochotně a často i velmi levně rádi zbavovali, což bylo pro "nomády Evropy" vítanou skutečností. Romové vynikali citem pro chov a rychle nabývali užitečné znalosti.


Kočovný způsob života cikánů vyselektoval nenáročné a odolné koně, kteří si vystačili i s velmi chudou pastvou. Při putování po ostrově měli cikáni možnost křížit tajně své klisny s čistokrevnými hřebci. Pečlivým a rozvážným výběrem se ustálily charakteristiky tohoto poněkud mohutnějšího a nepřehlédnutelného koně. V roce 1685 anglický král James II. vydal povolení k obchodování s těmito koňmi. Velký koňský trh se konal v Appleby, přetrval do dnešních dnů a bývá zde na prodej kolem 4000 - 4500 koní a ceny se pohybují mezi 1500 - 6000 librami. Další trh se koná koncem srpna v Ballyastle (Ulster), je to vůbec nejstarší koňský trh v Irsku, datuje se od počátku 15. století.





Irští cobové se vyznačují dobromyslností a rozvážností. Jen tak něco je nerozhodí, ovšem mají sklon k tvrdohlavosti. Většinou není problém je ovládat. Neobvyklá je jejich náklonnost k vodnímu prostředí, louží počínaje a mořem konče.

Hlavu Irského coba je možno definovat jako středně dlouhou, v profilu rovnou, uši bývají menší, oko živé. Na nose vyrůstá štětička. Krk má být silný, ne příliš krátký, vysoko nasazený, s velmi hustou hřívou, jenž pokrývá obě strany šíje. Kohoutková výška je 135 až 158 centimetrů. Toto rozpětí umožňuje široké možnosti stavby těla, které je souměrně stavěné, proporce jsou harmonické a vyrovnané. Nezaměnitelným znakem jsou dlouhé, mohutné rousy na končetinách, vyrůstají už od poloviny předního hlezna a kryjí zadní spěnky. Irský cob se chová obvykle ve dvou barevných variacích. Černobílé zbarvení je zváno piebald a hnědobílé skewbald. Vzácněji se objevuje tříbarevný kůň, případně vraník nebo hnědák se světlými odznaky. Oči následují různobarevnost srsti a není nutné, aby byly obě stejné barvy. K pravidelné údržbě je nezbytné kartáčování, hlavně péče o rousy, nejen z estetických, ale i ze zdravotních důvodů jako prevence podlomů.




Zdroj: konicci.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Děkuji za vaši návštěvu. Doufám, že se vám tu líbilo a ještě někdy sem rádi zavítáte. :)


Prosím nekopírujte a nerozšiřujte obsah webu, díky!
Neberte můj blog jako inspiraci, prosím. Nápady na články hledejte jinde a mé nápady nekopírujte, děkuji. :)
Nepište ke článkům vulgární komentáře, reklamy a spamy.